Typologie čs.opevnění

 

Typy objektů v rámci československého opevnění
 
 
Těžké objekty 
 
Mezi těžké objekty patří zejména samostatné pěchotní sruby. Srub byl velký dvoupatrový objekt, který byl pro osádku v počtu 30 – 40 lidí. Předpokládalo se, že bude soběstačný v období až 4 týdnů. Proto zde byla  vlastní studna, sociální zázemí a ubikace mužstva. Aby si objekt sám vystačil i v boji, byly zde nainstalovány dieselové agregáty, takže každý objekt si mohl vyrábět svou vlastní elektřinu. V návaznosti na dieselagregát  fungovala na objektu pro případ  napadení chemickými látkami i filtrována, takže  vojáci nemuseli chodit v plynových maskách. Výzbrojí tohoto objektu měly být těžké kulomety vz. 37 a na některých objektech i minomety a dělostřelecký kanón.
 
 
                                         

Samostatné pěchotní sruby v úseku  N-S a T-S  

                                             
 
                                                Kresba samostatného pěchotního srubu II. třídy odolnosti                                      
             
 
 
Dělostřelecké tvrze
 
Dělostřelecké tvrze jsou našimi největšími pevnostními stavbami. Dělostřelecká tvrz měla sloužit jako podzemní kasárna pro mužstvo. V kopci vyrubané až kilometrové chodby se sály se měly stát kasárnami pro vojáky, kteří by pak vycházeli na povrch do srubů, jež byly napojeny na podzemní systém tvrze. V podzemí se nacházely i sklady munice pro tyto objekty. Tvrze by soběstačné, protože v podzemí se nacházely také zdroje elektrického proudu a studny. Filtrována zajišťovala v případě chemického napadení dodávky čistého vzduchu pro osádku tvrze.
 
 
 
                                     
               pěchotní srub IV.odolnosti                       vchodový objekt                             dělostřelecký srub
                                                                                                                                                 

                                                                       

                                                                    Kresba vchodového objektu IV. třídy odolnosti
 
 
                             
 
                                                                    Kresba  dělostřeleckého srubu IV. třídy odolnosti                            
                                   
 
                                                           
 
 
                                                                        Kresba pěchotního srubu IV. třídy  odolnosti
 
 
 
 
 
Lehké objekty
 
Lehké objekty jsou nejrozšířenějšími pevnostními stavbami. V České republice je jich okolo deseti tisíc. Tyto objekty mají dva základní vzory, a to vz. 36 a vz. 37. Starší typ vz. 36 vychází ze vzoru  objektů Maginotovy linie ve Francii. Tento typ má 3 varianty podle počtu střílen – existují dvou-, tří-a čtyřstřílnová provedení. Novější typ vz. 37, zvaný podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací jako „řopík“,  je již více členitý a upravený tak, aby lépe podporoval palbu těžkých objektů či palbu v souvislé linii. Objekt byl pro sedm vojáků; nacházelo se  zde základní vybavení pro udržení se v  boji po dobu jednoho týdne. Základní zbraň zde tvořil těžký kulomet vz. 37,  později pak lehký kulomet vz. 26 .
     
 
 
 
                                                                           Provedení objektů vz.36
 
 
                                                

Lehký objekt vzor 36. typ A a B

 

O stavbě stálých pohraničních opevnění začal generální štáb čs. armády uvažovat krátce po změně politického klimatu v sousedním Německu, kde se v lednu 1933 dostal k moci Hitler a okamžitě naznačoval snahy o budoucí nadvládu, v Evropě. V srpnu 1933 vznikaly u zemských vojenských velitelství první opevňovací skupiny, v únoru přibyli do ČSR první francouzští poradci (čs. stálá opevnění byla budována podle francouzského vzoru) a v dubnu 1935 byla ustavena Rada pro opevňování. Do této doby se pevnostní stavby v ČSR nevyvíjely, až když čs.

vojenská správa obdržela francouzskou dokumentaci, byly vypracovány prvním projekty lehkých objektů vzor 36. Typy A a B měly dvě v betonu modelované střílny pro lehký kulomet vzor 26. Palby byly výhradně čelní, zamířené na prostory u státních hranic. Vstup byl z týlu uzavíratelný plechovými dveřmi. Střílny bylo možno zakrýt pancéřovými 20 mm silnými deskami s pozorovacím průzorem. Nejmenší odolnost měl typ A - strop 50 cm, stěna se střílnou 50 cm, tylová stěna 20 cm. Typ B měl strop 50 cm, stěnu se střílnou 60 cm a týlovou stěnu 30 cm. Objekty byly řídce armovány.

 

          

Lo vz. 36 Ústí n.L - Hostovice
 
 
 
 
Druhy LO vz. 37 "řopíky" A,B,C,D,E

Lehký objekt vzor 37

 

                 

 

Výstavbu pevnostní linie zadávala na základě výsledků nabídkových řízení jednotlivá sborová velitelství spolehlivým stavebním firmám, které zaručovaly kvalitní provedení prací ve sjednaných terminech i uchování vojenských infor­mací v tajnosti. Vojenská správa vyžadovala minimální pevnost železobetono­vých konstrukcí 450 kg/cm2 (45 MPa). Na exponovaných místech byly vystavě­ny tzv. zesílené objekty, které měly čelní stěnu a strop tlusté 100 cm, stěnu se střílnami 80 cm. Čelní stěna byla opatřena 100 cm silnou kamennou rovnaninou a obsypem, který objekt nejen chránil, ale i maskoval. Objekty v zesíleném pro­vedení byly odolné proti rážím do 150 mm, v normálním provedení do 100 mm. Na svažitých terénech byly objekty A i B výškově lomené, čímž se maximálně přimykaly k okolnímu terénu. Do vybavení objektů typu A, B,C, D a E patřily mj. i ruční ventilátory, které za bojové činnosti nasávaly vnější vzduch, a vzniklý přetlak uvnitř objektu vytlačoval zkažený vzduch mimo objekt.

 

                                                                            Lehký objekt vzor 37. typ A

                         

 Je to nejcharakterističtější pevnostní objekt v našem pohraničí. Dokonce zá­ří   1938, kdy byly ukončeny veškeré práce na stavbě opevnění, jich bylo postaveno na  10 000. Podle zkratky ŘOP - Ředitelství opevňovacích prací - byly lidově  nazývány řopíky. Projekt byl vypracován celkem pro pět typů na přelomu let 1936-37. Úhel, který svírají osy střílen, udává navíc typy A 220, 200, 180, 160, 140 a 120. Objekt má dvě kulometná střeliště s univerzální celo litinovou střílnou, peri­skopy, ventilátor a zalomený vchod chráněný střílnou a mřížovými a plnými pancéřovými vrátky. Nedílnou součástí pro blízkou ochranu tvoří granátový skluz. V normálním provedení je strop a stěny se střílnami v tloušťce 60 cm, čel­ní zeď 80 cm, týlové stěny 50 cm. Ze strany od nepřítele je objekt chráněn 100 cm kamennou rovnaninou a záhozem. Posádku tvořilo sedm mužů. V linii těžkých opevnění „řopíky“ doplňovaly pěchotní sruby, v ostatních částech tvořily

 

Lehký objekt vzor 37, typ B

                               

 V tomto případě navrhli projektanti zapojení jedné ze střílen do boční palby, druhá pakpostřelovala čelní palbou předpolí, hlavně terénní hřbety, úbočí a přístupové komunikace od hranic. Podle úhlu, který svíraly osy střílen, byly rozlišovány typy B 80, 90, 100 a podle situování střílny pro boční palbu (vlevo, vpravo) pak typy B 2 a B 1. Objekt měl dva periskopy, granátový skluz, ventilátor, střílnu na ochranu vchodu a zalomenou vstupní chodbičku s mřížovými a plnými pancéřovými vrátky. Strop a stěny se střílnou byly 60 cm tlusté, týlové stěny 50 cm, část čelní zdi pak 80 cm. Osádku tvořilo sedm mužů.

 

 Lehký objekt vzor 37. typ C

          

 V pevnostní linii se nachází jen výjimečně, protože byl stavěn pro krytí hlu­chých prostorů nepostřelovaných z objektu lehkého opevnění, jako např. strží, hlubokých koryt potoku a podobně. Z jeho pomocné úlohy vyplynuly i rozměry a výzbroj. Stěna se střílnou pro lehký kulomet byla tlustá 50 cm, ostatní stěny 40 cm, vchodová partie 20 cm. Strop byl pouze z pozinkovaného plechu, který byl pokrýván vrstvou štěrku. Posádku tvořili tři muži. Zalomený vchod postrádal jakýkoli uzávěr.

 

 Lehký objekt vzor 37, typ D

          

Po konstrukční stránce jde o rozpůlený objekt typu A, který např. na vrchol­cích kopců nebyl plně schopen plnit palebné úkoly, takže byly postaveny dva objekty vůči sobě zrcadlově obrácené a označované jako D 1 a D 2. V normálním provedení měl strop a stěnu se střílnou tlusté 60 cm, čelní stěnu 80 cm a tý­lovou 50 cm. Ve směru od nepřítele byl opatřen 100 cm silnou kamennou rovna­ninou a obsypem. I zde byl periskop, ventilátor, granátový skluz a zalomený vchod. Palebný vějíř kulometu svíral 600. Posádku tvořili čtyři muži.

 

Lehký objekt vzor 37, typ E

        

I když byly střílny lehkých objektů orientovány do bočních paleb, bylo nutno (mimo objekty typu B) přímo v Iinii postřelovat ještě čelní palbou údolí vedoucí od hranic, řečiště a v neposlední řadě i komunikace. K tomu účelu sloužil typ E, který měl jednu univerzální střílnu, střeleckou místnost s periskopem a ventilá­torem, granátový skluz a zalomený vstup chráněný střílnou, mřížovými a plnými pancéřovými dveřmi. Strop i stěna se střílnou byly tlusté 60 cm, boční a týlová stěna pak 50 cm. Posádku tvořili čtyři muži. Celý objekt byl na bocích obložen 100 cm silnou kamennou rovnaninou a obsypán zeminou. Pro kryté přiblížení k objektu sloužil spojovací zákop.

 

 texty a obrázky převzaty z http://www.modellodě.websnadno.cz/Cs-a-zahranicni-pevnosti.html